Indiánské války 2011
Poslední indiánské války aneb bitva u pevnosti
Fort Jackson
v podání herce Václava Vydry jako G.A.Custera
Březno u Chomutova 9.7.2011
Vítejte přátelé opět v dobách dávno minulých, kdy se ještě na mapách světa nacházela bílá místa nebezpečných a neprozkoumaných území , v krajinách dosud nepoznaných a neobsazených kolonisty.
Náš příběh , i když je zcela vymyšlen , se podobá mnoha skutečným příběhům a osudům lidí . Mohl se odehrát na severoameriských pláních poblíž řeky Little Big Horn , někde na jejím toku v místech, kde řeka protéká neklidným , stále ještě indiánským územím . Tady se staví další z několika desítek opevněných osad bělochů . Je to vlastně jakési stanové městečko , obchodní a zásobovací stanice s vojenskou posádkou , kterou obyvatelé obehnali hradbou z hrubých fošen a nazvali ji hrdě ,, Pevnost Fort Jackson ,, . Osady sloužili k výměnnému obchodu s indiány , kteří dodávali cenné kožešiny a dostávali za ně korálky , látky , kovové výrobky , ale také střelné zbraně a velmi špatnou kořalku . Obyvatelé pevnosti tvoří velmi pestrou směsici všech možných lidí od potulných lovců , dobrodruhů a obchodníků až po obyčejné řemeslníky . Je tu ale také řada podvodníků , kteří se snaží zbohatnout na nově příchozích přistěhovalcích z evropy , kteří neznají místní poměry a velmi často těmto podvodníkům jejich falešným nabídkám podlehnou.
Tyto osady se stávaly také výchozím bodem pro osidlování dalších a dalších indiánských území , ze kterých byli původní obyvatelé postupně vytlačováni. Z některých se v pozdějších dobách stala velkoměsta a některé zmizely v propadlišti dějin …
Část obyvatel pevnosti tvoří vojenská posádka . Je to jedna švadrona sedmé kavalerie vedené generálem George Armstrongem Custerem . K dispozici je zde také baterie dělostřelectva umístěná v palebných postaveních a připravená odvrátit případný nájezd útočníků na ostatní obyvatele pevnosti . Generál je pověřen , aby v zastoupení prezidenta spojených států uzavřel mír s indiánskými kmeny , které obývají rozsáhlá území podél řeky Little Big Horn až k Black Hills – Černým horám . Custer se chystá v čele svých vojáků na setkání s náčelníky na předem vybrané místo , na neutrálním území kdesi uprostřed prerie, kam směřují zástupci obou stran.
Na druhé straně prerie je postaven tábor indiánů – původních obyvatel amerického kontinentu . Je zde zastoupeno mnoho různých kmenů a i nezkušený pozorovatel pozná rozdíly v jejich ustrojení, které prozrazuje příslušnost k jednotlivým kmenům. Představují je zde lidé , kteří podlehli kouzlu a způsobu indiánského života a věnují se této kultuře celým svým duchem . Studují způsob jejich života a každý nový poznatek se snaží oživit a vyzkoušet . Tato činnost se nazývá experimentální etnografie nebo archeologie . Je to vidět na jejich oděvech a předmětech , které jsou více méně kopiemi skutečných věcí , zbraní a nástrojů zhotovených podle dochovaných předmětů uložených především v amerických muzeích. Jsou však mezi nimi i lidé, kteří si byť jen na chvíli chtějí splnit svůj romantický sen a jen pro tento den si na sebe oblékli indiánský oděv, aby v řadách indiánských válečníků a žen hájili svou zem proti rozpínavosti bílých přistěhovalců .
Všichni tito indiáni, kteří jsou zde shromážděni , ze všech okolních oblastí , přijali pozvání náčelníka Čapawaha - tanky , aby se zůčastnili veliké události – předání mírové dohody , záruk a stanovení nových hranic indiánských území . Smlouvu jim od Bílého otce z Washingtonu přináší Žlutý Vlas , jak indiáni mezi sebou nazývají generála Custera . Náčelníci se svým doprovodem nasedají na koně a odjíždějí do prerie vstříc vojákům s velkými nadějemi , věří , že tímto bude zastaven příliv bělochů na jejich území…
Po nezbytných ceremoniích, kdy indiáni očišťují dýmem z vonných bylin místo kde se smlouva uzavírá a stejně tak všechny přítomné, aby se tímto způsobem zbavili nečestných myšlenek a působení zlých sil přistupují generál Custer a náčelník Čapawaha k předání smouvy .
Jako každá z těchto smluv je uzavřena a potvrzena stiskem ruky a posvěcena dýmem z posvátné dýmky stoupajícím vzhůru k Velkému duchu . A jako každá z těchto smluv bude později porušena a původní obyvatelé plání budou opět nuceni stěhovat svá obydlí dál do nehostinných končin před rozpínavostí bělochů. Ale teď , v této chvíli všichni doufají , že právě tato smlouva bude dodržena a proto se rozcházejí v míru ke svým lidem …
V pevnosti se mezi tím objevují zástupci podivné realitní společnosti , která se vydává za jediného zástupce vlády , který je oprávněn prodávat přistěhovalcům uvolněnou indiánskou půdu .
Neustálým pronásledováním jsou indiáni vyháněni ze svých lovišť a spekulanti a různí podvodníci prodávají tuto půdu přistěhovalcům evropy . Lákají je na výhodný nákup levné půdy ,která údajně nikomu nepatří a ujišťují je , že indiáni kteří zůstali v těhto lovištích jsou přátelští , nehrozí od nich žádné nebezpečí a dokonce jim poskytnou ochranu .
Poslední opevněná osada Fort Jackson je jednou z řady osad , která se staví na hranici s indiánským teritoriem . I sem přichází mnoho lidí z evropy v naději na lepší život . Netuší však , že o svůj život mohou díky těmto podvodníkům velmi lehce přijít .
Dva indiáni , kteří v pevnosti prodali kůže nalovených zvířat a jsou přítomni prodeji půdy , bedlivě poslouchali. Teď nasedají na koně a odjíždí do tábora, aby celému kmeni sdělili co se odehrává v bělošské osadě .
Další bílí lidé se chystají opět na jejich území. Jejich rychlý příjezd způsobí, že se celý tábor kolem nich seběhne . Vykřikují co právě viděli a co se chystá. Tahle zpráva , krátce po podepsání smlouvy s bílými vojáky , indiány značně rozezlila . Řvou , ječí a válečníci se chystají zabránit vstupu podvedených osadníků na jejich území . Opět zní válečný buben a tančí se válečné tance, při kterých do mužů vstupuje síla a odvaha , při kterých předvádějí své válečné úspěchy .
Naskakují na koně a vyrážejí proti povozům osadníků .
Mezi tím osadníci dokončili přípravy , naložili zásoby na cestu , nářadí které budou na novém místě potřebovat a všechny ostatní potřebné věcí , nasedají na vozy a vyjíždějí do prérie, aby našli svůj vysněný kus půdy, kterou koupili od překupníků . Odjíždějí v naději s jakou do této veliké země přijeli , v naději na lepší a spokojený život … ale od této chvíle je už nikdy nikdo živé nespatří .
Indiáni zastavují vozy a snaží se osadníky vrátit zpět, ale jednomu muži dochází trpělivost a na indiány vystřelí. Zasažený bojovník vykřikne . Ostatní se okamžitě vrhají na vozy , kde většinu přistěhovalců pobijejí. Jednomu z vozů se přesto podaří uprchnout a ihned zamíří do pevnosti pronásledován indiány . Ti napadají i pevnost, ale vojáci jejich útok odrazí a zatlačí je zpět do prerie. Lidé z vozu vypoví o celém incidentu veliteli pevnosti . Generál Custer právě přijíždí z obhlídky okolí a velitel mu podává barvité hlášení o tom , jak byla kolona vozů přepadena a většina lidí pobita.
Osud indiánské vesnice je zpečetěn.
Custer dává povel k útoku na vesnici , jako první vyráží švadrona osmé kavalerie, která přivezla do pevnosti rozkazy a zásoby munice. Měla namířeno k hranicím s Mexikem, ale nyní je čeká jiný úkol.
Když obě švadrony dorazí k vesnici, začínají zaznívat první výstřely . Indiáni padají k zemi, ale ve vesnici je jen pár bojovníků. Ostatní muži jsou na lovu. Vojáci střílí na každého kdo se jen pohne a postupují k vesnici. Když zazní rozkaz “šavle tasit“ a do útoku se zapojí i kavalerie , indiáni nemají proti přesile šanci se ubránit. Kdo není mrtev je zajat ,jen dvěma bojovníkům se podařilo prchnout, aby mohli najít v prerii své bratry . Když se vrátí zpět do vesnice nacházejí jen mrtvé a zraněné . Přichází rozhodnutí zaútočit na pevnost a vysvobodit své rodiny a velkého náčelníka Čapawaha-Tanku, který byl také zajat.
Nepozorované přepadení pevnosti se však indiánům nepovedlo a bylo odhaleno hlídkou na věžích . Ta okamžitě zburcuje všechny vojáky a začíná nerovný boj . Dělostřelectvo pálí jednu salvu za druhou na nekryté bojovníky . Jejich statečnost, šílená odvaha a touha osvobodit zajatce je přivádí až do pevnosti, kde vyvolávají obrovský zmatek . Podaří se jim také část pevnosti zapálit , čehož využívají zajatci a pokouší se z pevnosti uprchnout . Vojáci je však před branami pevnosti, kde všichni svádí urputný boj s indiánskými bojovníky , nemilosrdně pobijí .
Rozkaz zlikvidovat indánskou vesnici byl tak vyplněn.
Jediní, kdo tento masakr u pevnosti Fort Jackson přežil, jsou dvě malé indiánské děti . Chlapec se jménem Inyanto Modrý měsíční kámen a dívka jménem Motýlek … Kráčí bojištěm ruku v ruce a odchází pryč z tohoto místa , kde se ztrátou jejich blízkých oděšla do minulosti i tato jedinečná kultura volných , svoboných lidí širé prerie , hrdých válečníků a odvážných lovců bizonů
Odchází …. Odchází do budoucnosti , kde je čeká velmi těžký úkol . Jsou nositeli odkazu kultury jednoho velikého národa a jen oni mohou tento národ opět pozvednout tak , aby zcela nezmizel v prachu dějin .
Přípravy, stavění pevnosti, budování vojenského a indiánského tábora.
Požehnání zbraním
Je zakořeněno už v dávných dobách a zachovávalo se po staletí, kde duchovní toho či onoho kmene… tlupy… vojska se modlil ke svému stvořileli a žádal o přijetí duší padlých v bitvě, která nadcházela a požehnal zbraním ke slavnému vítězství.
Hlavní bitva
Dělostřelecká ukázka aneb i dělostřelci se dokážou ubránit zákeřnému indiánskému nájezdu.
Super program po celý den s hudbou.
Velké poděkování patří klukům z muzea Československého opevnění na Kočičáku, kteří se po celou dobu starali o občerstvení pro účinkující i pro lidi, kteří celou akci pomáhali připravovat. Určitě stojí za zmíňku, kdy na hlavní akci kluci navařili 200 porcí výborného guláše.
Videa