Poslední Indiánské války 

aneb bitva na

SNAKE CREEK - HADÍM POTOCE
                                               

                               Když je válka , tak je válka , bez ohledu na  počasí 

Dne 7.7.2012 se na asi pěti hektarech pole , těsně za vesnicí Březno Chomutova , odehrál třetí díl indiánských válek , které pořádá NORTH WESTERN TERRITORY o.s. . Nikdo netušil jak náročný letošní ročník bude. Už od pondělí se na sobotní akci připravovalo vše potřebné . Na pozemcích určených pro technické zázemí , podél silnice a všude kde bylo potřeba se vysekávala tráva , navážel se materiál , stavěly se kulisy , prostě se vytvářelo vše pro to, aby byl zajištěn zdařilý průběh akce . Všechno klapalo jako hodinky . Všechno , až na počasí . Několikrát pořádně zapršelo a všem pomalu začínalo být jasné , že to letos nebude žádný odpočinkový víkend . To ještě netušili , že si několik lidí opravdu sáhne na dno svých sil . V pátek padaly kroupy , do večera však stačilo pole oschnout natolik , že se i začalo prášit . Druhý den bylo od rána celkem hezky a tak se ve tvářích účastníků začal objevovat úsměv a polevovalo napětí. Program probíhal v celku podle předem stanoveného plánu a blížil se začátek bitvy . Všichni účastníci zaujali svá postavení a s diváky očekávali začátek představení . S úderem čtrnácté hodiny se ozvala úvodní melodie , aktéři vykročili podle scénáře  a …. začalo pršet . Sto padesát dva účastníků bitvy , třicet  osm koní a téměř dva a půl tisíce diváků , ti všichni byli rázem promočeni a z půdy se stala  hluboká , bahnitá břečka . Všichni učinili pomalu a váhavě první krok do úvodní scény a už nebylo cesty zpátky . Děj se začal odvíjet a strhával s sebou jednotlivé bojovníky a vojáky tak , že zapomínali na nepříznivé podmínky a po prvních výstřelech pušek, děl a šípů padali zasažení do bláta tak věrohodně , že se divákům tajil dech . Jezdecké boty , uniformy , korálky vyšívané věci se pomalu obalují mazlavým bahnem . Koním klouzaly kopyta obalená ornicí a osobní  souboje jezdců se stávaly velmi nebezpečnými nejen jim samotným , ale i jejich okolí . Pyrotechnické efekty celou scénu ještě umocnily a chvílemi museli jednotlivci opravdu bojovat s tím aby si zachránili zdravou kůži . Závěrečná scéna , kdy jeden z náčelníků Stojící medvěd , při souboji na život a na smrt , zabije a skalpuje velitele banditů Bloody Foxe , byla natolik emotivní a realistická , že se mnoho diváků neubránilo výkřikům a při závěrečné melodii ani slzám .

Tady by mohl článek končit , ale nemůže . Již v průběhu celého ,víc jak hodinového představení, kdy bez přestání pršelo , jsem nezaznamenal jediný náznak toho , že bychom měli děj přerušit nebo ukončit a to ani z jedné strany pásky oddělující diváky od účastníků bojů. S úžasem jsem sledoval , že všichni diváci zůstali na svých místech a kromě snad několika jednotlivců , sledovali s napětím celý děj až do samého konce . Závěrečný potlesk a okamžité projevy nadšení z právě prožitého zážitku byly pro nás vážně velikou odměnou a uznáním toho , že akce byla opravdu velmi kvalitní . Zde patří obrovský dík všem účinkujícím bez rozdílu . Je  těžké pro člověka dnešní přetechnizované doby pochopit , který se tomuto úseku lidských dějin nevěnuje , že si někdo vezme drahé a velmi hodnotné věci ,většinou ručně majitelem zhotovené a jde se  válet do bláta . Pro představu je to stejné , jako by jste si na sebe oblékli oblek za cca šedesát tisíc a vrhli se do válečné vřavy . Veliká úcta patří všem . A ještě o jednom člověku bych se chtěl zmínit . Václav Vydra . Známý a velmi populární herec , ale také přítel a člověk , kterému není za těžko přijet jen na několik hodin do malé vesnice Březno a ve stejných podmínkách spolu ostatními předvést ono úžasné představení . Chvíli na to už je v roli svědka na opravdové dvojité svatbě. Odehrává se před očima diváků kteří tu zůstali a nejsou zcela přesvědčeni ,že se jedná o opravdový obřad. Špinavý od bláta , unavený , ale vždy úsměvem rozdává podpisy a fotí se se všemi , kdo ho to požádají. Opláchne si obličej , naloží koně a rychle odjíždí aby stihnul večerní představení . Díky Vašku .

Ani v tomto místě nemohu článek ukončit, aniž bych se nezmínil o lidech, bez kterých by se celá akce nedala uskutečnit a kterým je nutno velmi poděkovat  . Jsou to příznivci a fandové občanského sdružení NORTH WESTERN TERRITORY  , které celou akci pořádá . Bez jejich nezištné pomoci při zajišťování technického zázemí , stavbě kulis , zajišťování stravy , udržování pořádku a všeho ostatního co je k pořádání akce potřeba bychom se prostě neobešli .

Stejně tak je potřeba vyslovit veliký dík našim sponzorům a to především firmě Severočeské doly a. s.  obci Březno a panu starostovi Valentovi , SČVK a.s., firmě SHD-PEEL s.r.o., reklamní agentuře JKE Chomutov s.r.o., Drůbež Vaigl a syn , STICON služby a firmě Josef Moravec – provozovatel čerpacích stanic AGIP Chomutov .

Přípravy:
Stavění pevnosti, zlatokopeckého tábora, budování vojenského a indiánského ležení.



 

Nástup všech účinkujících:
Příjezd Amerického prezidenta Ulyssese Simpsona Granta a generála G.A.Custera, aby předali medaile za předchozí bitvy ( bitva na Little Big Hornu a bitva u pevnosti Fort Jackson ) 

Video - Příjezd Amerického prezidenta U.S. Granta a gen.G.A.Custera

Hlavní bitva:     
Naše příběhy jsou vymyšlené a z mnoha důvodů se ani nechceme snažit o rekonstrukci skutečných válek mezi původními obyvateli Ameriky a bílými lidmi , kterých bylo bezpočet . Bitva na Hadím potoce se docela klidně mohla odehrát a zapadnout zapomenuta mezi mnoha jinými jako vejce vejci podobnými bitvami . Vždyť za zprávou o zlatě nalezeném kdekoliv putovali statisíce lidí v zoufalé naději na zbohatnutí.

I v našem již třetím příběhu se jeden takový zlatokopecký tábor objevil na území indiánů . Zlata zde bylo poměrně dost a tak se tábor neustále rozrůstal. Bankéři a různí překupníci zlata ve snaze zajistit si jeho  výkup za co nejnižší ceny, zřizovali výkupní místa přímo ve zlatokopeckých táborech. Po určitém období se vykoupené zlato odváželo za dozoru vojáků do banky a to byla příležitost pro různé lupiče . Indiánům nevadili a mnohdy je nechávali přebývat ve svých táborech výměnou za to , že jim dávali věci , které sebrali při přepadení přistěhovaleckých kolon , loveckých či právě zlatokopeckých táborů . Banditi ve snaze zahladit stopy po svém působení  ,nastražili vše tak , aby to vypadalo že kolonu přepadli právě indiáni . Několik šípů zabodnutých do pobitých vojáků a do vozu jasně ukazovalo kdo tady vraždil . Většinou nikdo víc nezkoumal a bralo se to , jako v našem případě , za jasný důkaz . Pro vojáky to byla výborná záminka k tomu , aby pokračovali v neustálém nátlaku na indiány , jejich vybíjení a stěhování do rezervací . Tenhle přepad však jeden voják , byť těžce zraněn přežil .  Indiáni , kteří se vraceli od zlatokopů kde vyměnili kožešiny a maso za střelný prach a jiné potřebné věci , došli na místo přepadení . Zraněného vojáka naložili na koně a odvezli do svého tábora . Náčelník rozhodl že tohoto muže ošetří a pokud přežije pošle ho zpět ke Custerovu vojsku  . Netušil , že právě tento voják později zachrání mnoho jejich životů . Mezi tím začali  mít v opevněné osadě obavy o osud posádky vozu , který měl zlato přivézt a generál  rozhodl pro vůz poslat jednu švadronu jízdy . Ta také našla místo přepadu a pobité bělochy i s důkazy kdo přepad způsobil odvezli vojáci zpět do pevnosti. Nebylo pochyb o tom co se má dále stát a tak generál posílá do sousední posádky ,která je blíže k indiánskému táboru kurýra , aby tamní velitel okamžitě poslal jednotky vybavené děly a vesnici indiánů srovnal se zemí . A tak se stalo , že se u vesnice indiánů najednou objevila děla a bez varování začala vesnici odstřelovat . Současně s děly nastoupili k přepadu pěší roty a salvami pušek šířili zkázu mezi indiány . Ti se po počátečním překvapení zmatku okamžitě vrhají do boje. O holé životy se zapojili také ženy a dospívající chlapci . Nápor indiánů , podporovaných také bandity, vojáci nevydrželi a pokud nebyli zabiti utekli z místa boje daleko do prerie . Indiáni i když jich mnoho padlo oslavovali vítězství. Vůdce banditů však vycítil příležitost . Skoro všichni jeho lidé už padli a nepřepadení zlatokopů nemá dost sil .A tak povzbuzuje indiány k jejich vybití protože to jsou vlastně ti kdo způsobují , že další bílí neustále přicházejí a zabírají jejich území na kopání zlata . Indiáni opojeni vítězstvím neprohlédli jeho lest a zaútočí na bělochy . Netuší však , že  ke zlatokopům dorazila armáda . Nastává krutý boj . Ničí zařízení , podařilo se jim zapálit stany bělochů , ale po zajmutí jednoho válečného náčelníka Stojícího Medvěda indiáni na chvíli ustupují aby nabrali sil. Znova útočí a do boje se zapojuje jak indiánská jízda  tak kavalerie vedená generálem Custerem . V tom největším boji však zazní trubka a generál dává povel k zastavení boje . Středem válečného pole přijíždí voják s bílou vlajkou a přivádí svázaného vůdce banditů před generála. Je to voják kterého indiáni zachránili po přepadení vozu se zlatem. Tento voják vše viděl , ví kdo je příčinou celého krveprolití a také to nahlas přede všemi generálovi hlásí . Indiáni chtějí okamžitě tohoto muže zabít ale generál to nemůže dovolit . Prohlašuje že zajali také jednoho z válečníků , který pobil mnoho nevinných lidí a přivádí Stojícího Medvěda a žádá jeho smrt . Náčelník navrhuje aby tedy rozhodl Velký Duch kde je pravda a spravedlnost a chce souboj těchto dvou mužů . Generál tento návrh přijímá . Nebude to on kdo tu prolije krev a v očích přítomných ať souboj dopadne jakkoliv ,bude vypadat jako moudrý muž a hrdina . Oba muži vstupují do kruhu který společně vytvořili vojáci a indiáni . Každému je podán dlouhý nůž a oni se okamžitě pouští do boje . Po několika výpadech a drobných zraněních se podaří Stojícímu Medvědu banditu Bloody Foxe povalit na zem a zabít . Okamžitě mu jedním řezem strhává skalp z hlavy a vítězně jej zvedá nad hlavu . Řev indiánů střelba z pušek na jeho oslavu ukončuje nejen tento boj ale i celou tuto bitvu , která se mohla v této podobě odehrát právě třeba na Snake Creeku – Hadím potoce . Boj končí , vojáci a indiáni odcházejí a na prerii zůstává na pospas supům bezvládné tělo bandity.

V našich příbězích jde především o to , abychom se navzájem pobavili . Jednak účinkující sami sebe a jednak diváky , kteří se přijdou na bitvu podívat . Utkat se v reálném střetu s protivníkem , mít možnost vystřelit na nepřítele a vzápětí se bránit jeho výpadu dává celému divadlu zcela jiný rozměr . Neustálé změny a přesouvání různých potyček na celé ploše dává celému ději dynamiku , která dokreslena hudbou, strhne jak účinkující tak diváky . Jsou zde používány skutečné věci , výzbroj a výstroj tak , jak byly používány v období mezi lety 1860 až 1890 . Kopie zhotovené podle originálů si vyrábí většinou účastníci bitev sami a to například včetně kanonů . Jedná se někdy o velmi drahé věci , ale jejich používání nutné pro maximálně možné přiblížení reality té doby současnému divákovi. Tím je celá akce také jedinečná, protože kromě zábavy přináší i řadu poznatků a poučení . A je pravdou , že takovou bitvu nikde jinde neuvidíte .

A jaké jsou ohlasy návštěvníků ? Stačí si přečíst denní tisk, prohlédnout naše webové stránky , podívat se třeba na facebook či na rajče.cz a posuďte sami . A pokud se i vám akce líbila, neváhejte a napište nám vzkaz. ( Záložka - Vaše dotazy a vzkazy )

 Přejeme si jen , abychom všem účastníkům mohli poskytovat tuto jedinečnou zábavu co nejdéle .

Svatba:
Dlouholetý voják kavalerie Pavel Najman a Jitka Sladkovská
Seržant dělostřelectva Josef Švestka a Radka Kalašová
Vstoupili do svazku manželského. Tento akt byl stvrzen podpisy svědků Václava Vydry ( generál G.A.Custer ) a Ladislava Pletichy ( Indiánský náčelník Čapawaha Tanka ).
Za všechny přejeme hodně štěstí.

Program po celý den:
Během celého dne jste měli možnost vidět různá vystoupení jak na podiu tak mimo něj.
Své umění předvedl bičař Jindra Zobl mistr světa v žonglování westernovými revolvery, Las Vegas USA 2003: 3.místo v práskání dvěma biči, Claremore USA 2005: čtyřnásobný mistr ČR v ovládání honáckého biče se zápisem v Guinnessově knize rekordů, ukázky používání loveckých nástrojů a zbraní Australských domorodců.

TamTam Batucada – Brazilská bubenická show -  První a jediná škola samby v České republice. Vznikla v roce 2004. Škola Samby, výuka afro–brazilských rytmů, výuka hry na batucadové bicí nástroje, hra v sekcích, pohyb, to vše pod vedením Miloše Vacíka. Miloš Vacík - studoval rytmy Kuby, Afriky, Brazílie u řady mistrů po celém světě. V roce 2008 studoval přímo v Brazílii, v Rio de Janeiru ve školách samby a zúčastnil se slavného karnevalu. Založil Šum Svistu, Sluneční orchestr, Samba Batucada — proslavená samba, která zní každoročně na velkém karnevalu v Rio de Janeiru.

 Indiánské tance - Pšito oyate. Taneční ukázky v původním a přirozeném stylu. Některé další tance jsou přeneseny z dnešních indiánských slavností a ukazují tak, jakým způsobem se vyvíjí kultura původních obyvatel Ameriky.

Na podiu se střídali hudební skupiny Úlet a Mariachi Espuelas (Boskovice)



Indiánské tance

Tanec v bahně ........

Videa:

Třetí část videa z bitvy a děkovačka

První část videa z bitvy

Různá fota z celé akce:

 

Sponzoři:


Velké poděkování starostovi obce Březno panu Zdeňku Valentovi.
Děkujeme všem, kteří nám pomohli jak finančně nebo materiálně, i těm, kteří přiložili ruku k dílu a pomohli nám vybudovat pevnost, zlatokopecký tábor a starali se o zázemí pro účinkující.
Dále děkujeme polní kuchyni, kterou měl na starosti Milan Slunčík,  perfektně se starali a vařili po celou dobu akce.
Guláš, který byl na hlavní akci vařila Slávina a pochválil ho i Vašek Vydra.